Proč se tak moc bojíme čelit skutečnostem v našich životech? Neboli několik faktů o faktech, ke kterým jsem si došla.

Tušíme, že tu jsou. Dokonce o nich často i víme, ale děláme, že nejsou. Vyhýbáme se jim obloukem. Vymýšlíme stále něco jiného, abychom jim nemuseli čelit. Často jsme i tací mistři, že se nám daří před nimi bravurně unikat a kličkovat několik let, dokonce i desítky let nebo celý život. O čem to tady mluvím?

No přeci o faktech – skutečnostech, které se nám dějí v životě. Které se dějí uvnitř nás. A kterým se bojíme čelit neboli postavit se k nim čelem.

Ale proč?

Asi mi odpovíte a já to mám úplně stejně: „No, protože víme nebo tušíme, že nám to bude hodně nepříjemný“. Probudí se v nás hodně nepříjemné pocity. A to samozřejmě nechceme.  A hlavně víme, že to budeme muset řešit. A to se nám většinou taky moc nechce. Protože to zase bude hodně nepříjemný.

Ano, jsou to ty životní trable, ty „nepříjemnosti“, kdy raději otočíme hlavu, než abychom se k nim postavili čelem. A tak se dál v životě pachtíme a doufáme, že se to nějak vyřeší samo. Někdy možná, ale většinou tím hybatelem změny jsme my. A abychom se pohnuli a udělali něco dobrovolně, je třeba si k něčemu dojít. Změnit úhel pohledu, náš přístup, najít jinou motivaci nebo si něco uvědomit.

Mne to naučila tato má velká životní zkušenost…

Před 21 lety jsem vystoupila z pracovního poměru a otevřela si obchod s dámskou módou.  Myšlenka skvělá. Nebo alespoň mě to tak přišlo. Chodila jsem hezky oblékaná, vždy barevně sladěná a lidé mi oblečení často chválili. Tak proč ne?  Budu pomáhat dalším ženám se hezky oblékat a cítit.

S bývalým partnerem jsme začínali v malém krámku ve druhém patře. Návštěvnost nic moc, ale začínali jsme. Ve stejné budově jsme se později přestěhovali do přízemí. Návštěvnost vzrostla. Nabídku jsme měli zajímavou a tak jsme měli odvahu jít do většího. Přání se i vyplnilo. Uvolnil se obchod s nádhernými prosklenými výlohami. Sen všech obchodníků. Ulice sice nebyla úplně hlavní, ale místo se nám zdálo dobré.

Na to jsme si samozřejmě vzali s bývalým partnerem úvěr a plni očekávání velkého kšeftu jsme otevřeli.

Bavilo mě vybírat kolekce, aranžovat výlohy i celý obchod. Když jsem potkala ženu na přechodu, která si hrdě vykračovala a byla celá oblečená z našeho obchodu, pocit mého vnitřního naplnění neměl mezí.

Jenomže jsem při tom všem jaksi zapomněla na jeden fakt. Že obchod je o hezké myšlence, ale také hlavně o číslech. Ano, lidem se obchod líbil. Ano, i tržby vzrostly. Vzrostly také ale neúměrně náklady, včetně většího zboží na skladě, které se neprodalo. Prodej stále nebyl dostačující, i když jsme vymýšleli lecos.

Když podnikáte jako OSVČ jde všechno za vámi. Nekončí to tím, že zavřete v šest hodin dveře obchodu.  Je to váš sen.  A nesete si dobré i vše, co se nepovede.

Stále hledáte možnosti. Stále něco řešíte, vysvětlujete a omlouváte, jenom, abyste to nevzdali.

A tak radost a počáteční nadšení brzy vystřídal jeden permanentní stres – co, kdy a jak zaplatit. Jak to udělat ještě jinak, aby to fungovalo? Spala jsem tenkrát pět hodin denně. Ráno sevřený žaludek, zda bude lepší tržba. Jak to uhraju s dodavateli služeb se zaplacením. Šílenost! Tenkrát jsem přibrala asi 15 kg, přestože jsem jedla málo. Byla to obranná reakce, abych to všechno zvládla. Jela jsem v režimu naprostého vyšponování. Ale povolit nešlo. Fakta, která mluvila jasně, ale já je přijmout prostě nechtěla.

Tehdy byl velký boom obchodních center. A tak jsme si říkali, že tudy určitě vede cesta. Zaměřili jsme se tedy na obchody v obchodních centrech, kde světe div se, jedna volná plocha byla. Ve stejný čas byl u nás jeden dodavatel a o této možnosti jsme se mu zmínili. Nelenil a jel se tam s námi přímo podívat. Když to viděl, řekl nám, ať do tohoto rozhodně nechodíme. CO???!!! Taková příležitost!

No, a pak nám prozradil pár faktů ze světa velkých obchodních řetězců. Fakta se týkala čísel ohledně prodejní plochy, množství oblečení na tuto plochu, měření návštěvnosti obchodu, měření, kolik lidí projde okolo apod. A z těchto faktů – čísel jasně vycházelo, že není možné zde udělat tržby, které pokryjí závratně vysoké náklady a ještě nám vydělají. A co bylo ještě horší. Díky těmto faktům – číslům jsem si uvědomila, že ani stávající obchod nám nebude generovat zisk dle našich potřeb, natož našich představ. Velké rozčarování. Do toho přišla krize a bankrot byl už na spadnutí.

Bankrot byl pro mne velmi náročný. Fakt, že jsem selhala, způsobila problémy druhým a nemalé i sobě byl pro mne velmi frustrující. Na druhou stranu, když jsem nesla papíry na soud, cítila jsem úlevu, že tento kolotoč končí.

Teprve až potom, kdy proběhl soud, a přišlo zklidnění, jsem si uvědomila, jak moc jsem fyzicky i psychicky vyčerpaná. Mé nervy dostali pořádně zabrat.

Přijmutí faktů ohledně obchodu mi trvalo hodně dlouho a vlastně plné přijmutí přišlo až s bankrotem. Samozřejmě následky mi znepříjemnili život ještě pěkných pár let potom.

Díky této zkušenosti jsem si uvědomila, několik důležitých faktů ohledně faktů:

1. Fakta – skutečnosti nám jenom něco oznamují.
2. Díky jim se můžeme podívat na to, co nám v životě nebo v nás už nefunguje.
3. Můžeme se bránit vidět fakta, jak dlouho chceme, ale stejně před nimi neutečeme.
4. Čím déle se faktům bráníme, tím to má horší následky.
5. Když už nemáme fakta předtím, než jdeme do akce, mohou nás chránit alespoň před dalším chybným krokem.
6. Mohou nám pomoci předejít nepříjemnostem.
7. Je dobré si kdykoli připustit fakt, že se také můžeme mýlit. Vycházíme ze své představy nebo ze situace, která se v průběhu času už změnila nebo se neustále mění.
8. Díky ochotě přijmout, vzít fakta na vědomí, postavit se k nim čelem a pracovat s nimi, můžeme udělat změnu.
9. Řešení se vždy najdou….i když budou možná jiná než jste si mysleli.

A co se týče těch nepříjemných emocí?

Zde si vždy položím tuto otázku:

„A v tom, co nefunguje. V tom, co nyní je – mi   příjemně je?“

Nepříjemné emoce tu budou vždy. Budou tu po celou dobu, kdy fakta nepřijímáte. Budou zde, i když fakta přijmete. Budou tu vždy, kdykoli budete v pro vás nepříjemné situaci nebo jí budete řešit. Je to taková nezbytná součást a přirozenost. Prostě fakt!  

Otázka tedy spíše zní: Co je lepší? Setrvávat nebo vyřešit? Dál se vyčerpávat a setrvávat ve stresu a napětí? Nebo projít nepříjemnými emocemi, situaci změnit, nějakým způsobem ji uzdravit, přijmout a jít dál?

Zde si můžete přehrát či zdarma stáhnout meditaci pro uvolnění stresu a napětí.

Ze srandy vždy říkám, že tento obchod byl můj Harvard.  Hodně jsem se naučila, ale také mě hodně stál.-) 

Vzpomeňte si na můj „Harvard“ i vy s vašimi „ aktuálními životními nepříjemnostmi“. A je jedno, jestli se to týká vaší práce, rodiny, vztahů. Vše se nám v životě propojuje, ale princip je vždy stejný.

Fakta jsou nám nápomocná!

Buď budete brát fakta – skutečnosti jako nepřítele, kterému se budete bránit nebo se před ním schovávat a zbytečně se vyčerpávat. Nebo je přijmete jako přítele, který vám „pouze“ ukazuje vaši aktuální situaci a tím vám pomáhá si včas uvědomit, že se možná mýlíte. Že už je to jinak, než jste si doposud mysleli.

Sama si občas tato fakta potřebuji připomenout, když ztrácím odvahu postavit se k nim čelem a mám tendenci zase odvrátit hlavu.

Jak to máte vy? K jakým faktům ohledně faktů a skutečností jste si ve svém životě dospěli?

Mějte hezký den s úsměvem na tváři:-)